Člověk by si řekl, že frame jen za necelých 300 korun bude naprosto k ničemu a že kdyby si koupil brusle, tak si ho k nim nikdy nevybere. I já se k těmto lidem připojoval. Vždycky jsem si vybíral framy, který se mi líbily, ale jakmile se mi zdály podle ceny fórový, zvítězily ty lepší (dražší). Nicméně, přátelé, cena vašich framů vám je skutečně nezachrání od praskání. Moji maličkost to přestalo bavit a začal jsem o framech přemýšlet jako o spotřebním zboží, které přichází a odchází a tomu je třeba se přizpůsobit.

Co je na Remz framech tak super?
Zaprvé jsou lehký, člověk by to neřekl, ale nepřišly mi o moc těžší než moje starý featherlity. Samozřejmě jsem to nemohl ověřit v laboratorních podmínkách, bo nemám tak přesnou váhu. Zadruhé, mají pěkně tvarovaný groove,takže i než si to projedete sami, se vám jezdí docela fajn. Já k tomu ještě přidal grindkola, jelikož doufám, že se na starý kolena ještě naučím triky trefovat na prostředek, jak se to má dělat. Ještě mi taky můj kolega Pšouk připomněl, že frame je naprosto rovnej, bez nějakejch „zrychlovacích“ kanálků nebo výstupků, což ho dělá mnohem odolnější a tak se vám do něj ďura vydře později, což je jen taková malá vsuvka k jeho životnosti. Mimochodem, ti kteří si myslí, že když dají o 1000 navíc za kanálek ve framu a za to jim to pojede rychlejš by si měli uvědomit zásadní fakt, že svíčka čajová – tesco vyjde asi na kilo za kilo svíček, což z našeho framu opět a neustále dělá nejlepší volbu v porovnání cena / výkon.

Ať vypadá naše recenze nestranně, tak…….
Někdo může namítat jejich vzhled, protože framy jsou tvarovaný tak, že maj jasně danej předek a zadek. Na takovou záležitost jsme si v podstatě odvykli, ale nevěřím, že by to bylo nějakou zásadní překážkou. Nicméně, jsou archaické brusle, na kterých taková oldschoolovka nevypadá vůbec špatně. Já nevim, třeba Roces M12 :-D. No nic každopádně tohle téma je hodně diskutabilní.

Konečný názor
Jezdím je už docela dlouho a neměl jsem s nima problém a stejného názoru se mi dostalo i od mého stájového kolegy Pšouka. Když navážu na úvod tohoto článku – když jsem se ve 20 rozhodoval co dál jezdit, Remz frames pro mne byly jasná volba. Všem je vřele doporučuju. Stejně se vyjádřil Pšouk, který dokonce něco málo natočil a tak nám slíbil zajímavé video. A také názor našeho živitele a ostříleného profesionála v oblasti Aggressive inline Petra Taraby je shodný s naším. Tak upalujte a kupujte.

Váš Fekaldeamon a www.INLINESPECIAL.CZ

Jak jisto jistě víte, MČR v Pardubicích je každoročním setkáním anonymních alkoholiků a stejně jako v letech minulých, ani letošní rok nebyl výjimkou. Já osobně dorazil v pátek kolem sedmnácté hodiny středoevropského času, doprovázen mým sluhou a homootrokem Matesem Šrámem. Pár lidí už v areálu pardubického skateparku bylo, ale hlavní nápor měl teprve přijít. No tak jsme si tak jezdili a jezdili a já se koukám a koho to nevidím: my main man Danda Hanka (prothrlá blanka), následován většinou mých pražských kumpánů a řadou dalších pochybných existencí jako Jiřím Tomáškem, nebo Tomíkem Wodložilů a jeho squaw Lenkou. Kdybych tady jmenoval všechny, kdo se aktivně podíleli na bujaré zábavě onoho proklatého večera, byl bych tady psal ještě za týden.

Počítám, že tak kolem devítky nám místní správci vypnuli světla v parku a to zrovna ve chvíli, kdy jsem letěl po pár doušcích rumu a dvou pivech směrem na coping. Zaplaťpánbůh jsem využil svých pohybových dovedností kočičího muže a vyhnul se tak pádu a extrémní bolesti. No, pak někteří aktivnější jedinci (chvilku i já) jezdili na bedýnce před parkem, kdežto zbytek už se vydal cestou piva a rumu.

V těchto pár odstavcích bych se rád věnoval výkonům, lidí, jež po onom večeru považuji za hrdiny večírků. Prvním je Erža, který po vzájemném souboji z asi 20cm dlouhým brkem, který umotal (podle výpovědi svědků) Pták, upadl do komatu a prostě většinu večera prospal v poloze čtenář. Najednou si tak asi dvě hodiny povídáme, otočíme se a borec nikde. Kluci ho následně našli někde pod autem, kde pokračoval ve spánku. To by bylo fajn, kdyby nic netušící Erža ráno, když ho vzbudil deštík, nešel dospat do miny rampy, do parku, který byl tou dobou už zakódovaný a tak nám Eržík probudil k životu alarm. Poprvé to bylo fajn, ale na druhou výzvu už reagovalo N.Y.P.D. a Erža byl brutálně vyveden. Naštěstí to byli nějací známí a tak z toho nebyla pruda.

Naše parta hic povětšině, většinou vedena mojí maličkostí, Morim, Brzoněm a Elšíkem seniorem se jala věnovat zábavě ve vertě. První bylo vybíhání nahoru, což je už takový Pardubický evergreen, nicméně zábavou to zřejmě zůstane i po dalších dvacet let. Další disciplínou, bylo sjet to po prdeli a to totálně vyhrál Brzoň, který se prostě nahoře odrazil, dopadl prdelí na coping a po hlavě to zklouznul dolů. Za tento výkon dostává jednoznačně 15 bodů z 20. Hrdinou vertky se nicméně ukázal být Moribundus, který to ještě se mnou a Tomem Elšíkoic sjel na pet lahvích, jež byli přiivázány zespoda za boty. Sjeli jsme to sice všichni, ale on to dokázal z bobku a my jenom ze sedu. Nicméně i tento hrdina má své slabší chvilky a tak nám (já + Tom) přichystal dostatečnou satisfakci. Když nás totiž kluci poslali spát na louku vedle parku, Mori si lehl do jediného lejna v okruhu 500 metrů a všiml si svého přečinu až ráno.

Kolem třetí jsme museli (jak jsem již zmínil)opustit park, s tím, že tam je moc lidí a mohlo by se tam něco stát, což by bylo na kluky a ty si to fakt nechtěli vzít na triko. Prostě jsme měli jít pod širák, a kdyby chcalo, klucí nám tam nechali odalarmovanej předek (všechno krom parku). To někteří jedinci ne a ne pochopit, tak tam vyvolali trochu hate, ale všecko se vyřešilo a my jsme udělali, jak nám kluci řekli. Ráno vskutku začlo na chvíli chcát a tak jsme se odebrali pod stříšku a pod bednu s molitanem a přečkali to až do snídaně, která na sebe nenechala dlouho čekat. Po snídani jsme se my Pražáci ve dvou autech sebrali a jeli na pískovnu smýt ze sebe lučinu a trochu se probudit. Já si nepamatuju složení auta 2, ale u nás byl Brze, Peewl, Mirek a asi Erža, pokud se nemýlím. Já řídil, bo i přes mé alkovystoupení, kdy jsem se v určitých chvílích objevil i zcela nahý, byl z posádky nejsvěžejší. Cestou na pískovnu mi kluci ukázali, jaká může být zábava zapnout stěrače, projíždíme-li kolem cyklistů. A že tam těch cyklistů bylo docela nemálo. No na koupání nebylo asi nic zajímavého, krom toho, že mne nějaký muž vyhnal z dětské trampolíny se slovy: „Vždyť vy nejste dítě!“. Fakt, že přede mnou tam byl Elšík vážící o 20kg víc než já a ten pán mu na to neřek ani prd, nikoho ani nevzrušil. Nikoho, až na moji něžnou duši. Ale to je jedno.

Cesta zpět byla také velice zajímavá. Elšíci jeli před námi a tak jsem udělal menší průnik dopředu, při kterém jejich auto potkala kanonáda cherry rajčátek z rukou mojí posádky. To vše se ovšem stalo v obci, a byl tam takovej ten malej radar. My si myslíme, že tam foťák nebyl, ale myslím, že Peewl(kterému to auto říkalo pane) ještě dnes očekává fotky z dovolené.

Rád bych připomněl jména, která asi znáte. Daniel Hanka, Tomáš Wodlo Odložil, nebo Jiří Tomášek. Ani jeden z těchto borců s námi nepopili a tak se dostali na černou listinu. Kdokoliv s nimi budete mluvit, nezapoměňte jim jejich černé skutky připomenout.

Stejní lidé, jež jsem výše uvedl se ovšem, jako obvykle, stali hrdiny sobotního klání. Wodlo vyhrál best trick svým disaster aleyoop top acidem na bedně, kterou přvezli Pražáci. Jirka Tomášek tento rok předal žezlo krále Danu Hankovi, který díky své bezchybné jízdě obsadil první místo a to jak v mini, tak na streetu. Nicméně Jiří předvedl skvělý výkon, jako ostatně pokaždé. U mne ovšem za celodenní výkony vyhrává Adam BHR Prais, který sázel jedno peklo za druhým. Nejvíc jsem se pobavil, když ten klučina předvedl fullcab truespin soul na šikmé bedýnce poblíž dlouhého railu, to vše s výrazem naprosto znuděného člověka.. Nicméně jeho další výkony jako mega 180 z opačné strany funboxu až na zem pod rádius ve mne taky vzbudila pocit, že jsem proti němu opravdu malinký a bezvýznamný.

Je asi hloupost popisovat všechno slovy, protože kameramanů a fotografů se letos sešlo docela dost a tak, alespoň doufám, můžeme očekávat poměrně velké množství záběrů z různých úhlů. Kdo si počká, ten se dočká, tak vydržte a pokochejte se sami.

Fekaldeamon – Inlinespecial/One More

Výsledky, fotogalerie a video

autor: Tomáš Odložil
place : Havířov
camera : Datom

inlinespecial.cz

Overal the frame has a classic freestyle shape. Its one-piece, simetric frame with concaved walls and belongs among the lightest frames. Screws and wheels are held with metal rockers. My frame contained bolts with spacers to make fit the wheels better. I didnt like the idea of using spacers so I used xsjado bolts. Later it turned out that there was some manufactor problem including the wrong bolts. Inside frame there are braces to strengthen the frame and to make it less vulnerable to break. The inserts for UFS screws are open and easy to access. The main feature of the frame is the shape of its grinding area which has sharp edges which meet in the center. Those edges also step out a little from the rest of the frame body. The frame comes in black and white color.

The frame is made from durable material which in comparation to mook frame lasts about two times longer. When sliding the rails the frame locks without any unwanted movement. The extrapolated edges on the bottom makes the frame really fast on royales and the shape of the frame makes soul grinds slide like butter. Only problem was when grinding the softer materials like wood with the frame having sharp edges made them to start to stick a little bit but this problem wanished after a week of skating.

Kaltik frames made in Ireland are about to get finished and after fixing of a few last problems I belive its going to be really good, reliable and with the price of 40 Euro affordable frame. Kaltik will also present a 4 wheel setup frame in the near future.

Jirka Tomášek